Přeskočit na obsah

Slovníček pojmů kolem pobytu ve tmě

Abecední slovníček pojmů kolem pobytu ve tmě: od adaptace na tmu přes melatonin a melanopsin po zrakovou kůru, včetně slov, která používáme v chatkách.

Konvička na čaj v chatce, slovníček pojmů kolem pobytu ve tmě

Melanopsin, zeitgeber, skotopické vidění. Když píšu o pobytu ve tmě a o tom, co o tmě říkají studie, bez těchhle slov se neobejdu. A bez vysvětlení se pak text čte jako návod k pračce v cizím jazyce 🙂

Proto jsem je sepsal na jedno místo. S Lenčou provázíme lidi tmou od roku 2013, a tak jsem přidal i pár slov z chatek, která u nás uslyšíš denně. Hesla jsou seřazená podle abecedy, u každého najdeš pár vět a odkaz tam, kde se dozvíš víc. Studie, ze kterých vycházím, rozebírám na stránce Výzkumy pobytu ve tmě.

Adaptace na tmu

Jak oko po zhasnutí postupně zvyšuje svou citlivost. První se přizpůsobují čípky, kolem páté až osmé minuty je vystřídají tyčinky a zhruba po 40 minutách je citlivost na maximu.1 Víc v článku Adaptace oka na tmu.

Aktigrafie a aktogram

Měření pohybu náramkem na zápěstí, ze kterého se dá vyčíst, kdy člověk spí a kdy bdí. Nosila ho třeba posádka simulované mise na Mars, která strávila 520 dní v izolaci.2 Aktogram je graf takového záznamu, den pod dnem. Víc v článku Izolace Mars-500 a spánek.

Cirkadiánní rytmus

Rytmus těla s periodou zhruba jednoho dne, z latinského circa diem. Řídí spánek, tělesnou teplotu i melatonin a u lidí trvá v průměru 24,18 hodiny.3 Víc v článku Cirkadiánní rytmus bez světla.

Čípky

Buňky sítnice pro denní vidění, barvy a detaily. Ve tmě se přizpůsobí jako první, brzy ale narazí na své meze a předají štafetu tyčinkám.1 Víc na stránce Zraková deprivace.

Dvoufázový spánek

Spánek rozdělený na dva úseky s bděním mezi nimi. V laboratoři se objevil při 14 hodinách tmy denně,4 ve třech dnešních společnostech bez elektřiny ale ne.5 Víc v článku Dvoufázový spánek při 14 hodinách tmy.

Epifýza

Šišinka, malá žláza uprostřed mozku, která v noci vylučuje melatonin. Pokyn k tomu dostává od vnitřních hodin v suprachiazmatickém jádře. Víc v článku Melatonin při pobytu ve tmě.

Flotace (floating)

Ležení v roztoku epsomské soli zahřátém zhruba na 34 °C, bez světla a bez zvuků.6 Je to příbuzná, ale jiná věc než pobyt ve tmě. Rozdíl vysvětluju na stránce Co je pobyt ve tmě.

Fosfeny

Záblesky a světelné skvrny, které vidíš bez světla, třeba když si promneš oči. Vědci je vyvolávají magnetickými pulzy a podle toho, jak slabý pulz stačí, měří dráždivost zrakové kůry.7 Souvisí s nimi článek Obrazy a barvy ve tmě.

Fotoperioda

Poměr světla a tmy během dne. Když Thomas Wehr převedl lidi v laboratoři na 10 hodin světla a 14 hodin tmy, prodloužila se jim noční sekrece melatoninu i spánek.8,9 Víc v článku Melatonin při pobytu ve tmě.

Ganzfeld

Německy „celé pole“. Zorné pole, ve kterém oko nemá čeho se chytit, většinou rovnoměrně rozptýlené světlo. Většina lidí v něm po čase začne vidět obrazy, přestože mozek neusíná a je bdělý.10 Není to tma, ale je to příbuzný jev. Víc najdeš v článku Obrazy a barvy ve tmě.

Chamber REST

Odborné označení pro pobyt v zatemněné místnosti bez zvuků, kde člověk většinou leží. Sezení ve výzkumu trvala nanejvýš 24 hodin.6 Víc v článku REST, omezení podnětů ve výzkumu.

Chatka

U nás dřevěná stavba pro jednoho, v chatce Lásky pro pár, s postelí 200 × 90 cm, sprchou, toaletou a tmou, ve které nevidíš ruku před očima. Máme jich pět: Přátelství, Klidu, Zdraví, Svobody a Lásky. Víc na stránce Naše centrum u Kutné Hory.

ipRGC

Zkratka pro gangliové buňky sítnice, které jsou díky melanopsinu samy citlivé na světlo. Obraz nevidí, ale hlásí vnitřním hodinám, že je světlo.11,12 Víc v článku Melanopsin a vnitřní hodiny.

Izolace bez časových vodítek

Pokus, při kterém člověk žije bez hodin, denního světla a zpráv zvenčí, třeba v bunkru nebo v jeskyni. Vnitřní hodiny pak běží vlastním tempem a lidé snadno ztratí přehled o čase.13,14 Navazuje článek Vnímání času při pobytu ve tmě.

Luxy

Jednotka osvětlení. Pro představu: k potlačení melatoninu na polovinu stačilo v průměru 24,6 luxu, tedy světlo obyčejného pokoje.15 Pro vnitřní hodiny ale luxy nejsou ideální míra, protože hodiny reagují nejvíc na modrou.16 Víc v článku Světlo z obrazovky a melatonin.

Melanopsin

Pigment citlivý na světlo ve vnitřní vrstvě sítnice, u člověka popsaný v roce 2000.17 Neslouží k vidění, ale k seřizování vnitřních hodin. Víc v článku Melanopsin a vnitřní hodiny.

Melatonin

Hormon tmy. Epifýza ho vylučuje v noci a světlo jeho tvorbu brzdí, i to obyčejné pokojové.18,19 Víc v článku Melatonin při pobytu ve tmě.

Metamodální mozek

Hypotéza, podle které nejsou oblasti mozkové kůry vázané na jeden smysl, ale na určitý typ úlohy. Když chybí zrak, může se „zraková“ kůra zapojit do hmatu nebo sluchu.20 Víc v článku Zraková deprivace a neuroplasticita.

Modré světlo

Krátkovlnné světlo, které nejvíc brzdí melatonin, s vrcholem kolem 446–477 nm.21 V jiném pokusu posunulo vnitřní hodiny dvakrát víc než zelené.16 Víc v článku Světlo z obrazovky a melatonin.

Nástup melatoninu

Chvíle, kdy večer začne stoupat hladina melatoninu, tedy začátek biologické noci. Pokojové světlo před spaním ho oddálilo u 99 % lidí,19 při kempování bez umělého světla se naopak přiblížil západu slunce.22 Víc v článku Kempování a vnitřní hodiny.

Neuroplasticita

Schopnost mozku měnit svá spojení podle toho, co dostává a co dělá. Podle přehledu z roku 2005 je to běžná vlastnost mozku, ne výjimka.23 Víc v článku Zraková deprivace a neuroplasticita.

Obrazy ve tmě

Barvy, světla, tváře nebo krajiny, které lidé vidí bez světla. Z třinácti zdravých lidí s páskou přes oči je zažilo deset, většinou až od druhého dne, a každý z nich věděl, že nejsou skutečné.24 Celé to rozebírá článek Obrazy a barvy ve tmě.

Praktikující

Tak říkáme lidem, kteří jsou ve tmě. Pobyt ve tmě totiž není něco, co ti někdo naservíruje, ale něco, co sám praktikuješ. Víc na stránce Jak probíhá pobyt ve tmě.

Průvodce

Člověk, který se o tebe během pobytu stará: nosí jídlo do předsíně, bydlí 50 metrů od chatek, a když něco potřebuješ, dáš mu vědět. U nás jsme to my dva s Lenčou. Víc na stránce O nás.

Předsíň

Malý prostor mezi venkem a tmavou částí chatky. Je v ní polička na jídlo a termosku. Jídlo se tu předává, aniž by dovnitř pronikl jediný paprsek světla. Víc na stránce Jak probíhá pobyt ve tmě.

REST

Zkratka z angličtiny pro omezení podnětů z prostředí. Zavedli ji Peter Suedfeld a Roderick Borrie místo strašidelné „smyslové deprivace“ a patří pod ni chamber REST i flotace.6 Víc v článku REST, omezení podnětů ve výzkumu.

Rodopsin

Zrakový purpur, barvivo v tyčinkách. Na světle bledne, ve tmě se obnovuje a právě tahle obnova určuje, jak rychle si oko zvykne na tmu. Jako první ho v roce 1876 popsal Franz Boll.1 Víc v článku Rodopsin, zrakový purpur.

Rozsvícení

Konec pobytu ve tmě, nebo jeho přerušení. Vypínač máš celou dobu po ruce a rozsvítit můžeš kdykoli. Po delší tmě světlo oslní, tak dej očím chvilku. Víc na stránce Jak probíhá pobyt ve tmě.

Sítnice

Tenká vrstva nervové tkáně v zadní části oka. Sedí v ní tyčinky, čípky i buňky s melanopsinem a začíná v ní zraková dráha do mozku. Víc na stránce Zraková deprivace.

Skotopické vidění

Vidění za šera a ve tmě, které obstarávají tyčinky. Je černobílé a nejcitlivější mimo střed zorného pole, proto slabou hvězdu uvidíš spíš koutkem oka. Víc v článku Adaptace oka na tmu.

Smyslová deprivace

Omezení podnětů pro víc smyslů najednou, někdy se jí říká senzorická deprivace. Ani proslulé pokusy na McGillově univerzitě z 50. let ale neprobíhaly ve tmě: lidé měli průsvitné brýle a kartonové manžety na rukou.25 Víc v článku Senzorická deprivace a pokusy v McGillu.

Suprachiazmatické jádro (SCN)

Hlavní vnitřní hodiny těla, malý shluk buněk v mozku těsně nad křížením zrakových nervů. Zprávy o světle mu posílají buňky sítnice s melanopsinem.11,12 Víc v článku Melanopsin a vnitřní hodiny.

Tyčinky

Velmi citlivé buňky sítnice pro vidění ve tmě. Oku přivyklému tmě stačí, když tyčinky pohltí 5 až 14 kvant světla.26 Víc v článku Vidí oko jeden foton ve tmě?

Vnitřní desynchronizace

Stav, kdy se rytmy v těle rozejdou. V bunkru v Andechsu jednomu člověku běžel spánek a bdění v rytmu 32,6 hodiny, zatímco tělesná teplota držela 24,7 hodiny.13 Víc v článku Cirkadiánní rytmus bez světla.

Volně běžící rytmus

Rytmus, který jde vlastním tempem, protože ho nic zvenku neseřizuje. Příklad: muž, který pobýval devět dní v bunkru při stále stejném šeru, měl rytmy, jejichž perioda se pohybovala mezi 24 a 25 hodinami.27 Víc v článku Cirkadiánní rytmus bez světla.

Zeitgeber

Německy „dárce času“. Vnější vodítko, které seřizuje vnitřní hodiny. Nejsilnější je světlo, roli ale hraje i jídlo nebo kontakt s lidmi. Víc v článku Cirkadiánní rytmus bez světla.

Zraková deprivace

Stav, kdy do mozku nepřichází obraz. Vědci ji obvykle navozují páskou přes oči,24,28 při pobytu ve tmě ji obstará tma v celé chatce. Víc na stránce Zraková deprivace.

Zraková kůra

Část mozkové kůry v týlním laloku, kde vzniká obraz. Bez světla se nevypne: po 45 minutách tmy je dráždivější7 a po pěti dnech s páskou se zapojuje i do hmatu.28 Víc v článku Zraková deprivace a neuroplasticita.

Chybí ti tu nějaké slovo, nebo ti některé vysvětlení nedává smysl? Napiš nám, rád ho doplním. A jestli tě po všech těch pojmech láká vyzkoušet si tmu na vlastní kůži, mrkni na stránku Co je pobyt ve tmě, případně se rovnou podívej na volné termíny.

Tomáš

Volné termíny pobytu ve tmě

Zdroje

  1. Hecht S, Haig C, Chase AM (1937). The influence of light adaptation on subsequent dark adaptation of the eye. Journal of General Physiology. doi:10.1085/jgp.20.6.831; Lamb TD, Pugh EN Jr (2004). Dark adaptation and the retinoid cycle of vision. Progress in Retinal and Eye Research. doi:10.1016/j.preteyeres.2004.03.001; Kalloniatis M, Luu C (2007). Light and Dark Adaptation. Webvision: The Organization of the Retina and Visual System. webvision.pitt.edu/book/part-viii-psychophysics-of-vision/light-and-dark-adaptation/; Wade NJ (2008). Visual purple (Sehpurpur). Perception. doi:10.1068/p3711ed
  2. Basner M, Dinges DF, Mollicone D, et al. (2013). Mars 520-d mission simulation reveals protracted crew hypokinesis and alterations of sleep duration and timing. Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA. doi:10.1073/pnas.1212646110
  3. Czeisler CA, Duffy JF, Shanahan TL, et al. (1999). Stability, precision, and near-24-hour period of the human circadian pacemaker. Science. doi:10.1126/science.284.5423.2177
  4. Wehr TA (1992). In short photoperiods, human sleep is biphasic. Journal of Sleep Research. doi:10.1111/j.1365-2869.1992.tb00019.x
  5. Yetish G, Kaplan H, Gurven M, et al. (2015). Natural sleep and its seasonal variations in three pre-industrial societies. Current Biology. doi:10.1016/j.cub.2015.09.046
  6. Suedfeld P, Borrie RA (1999). Health and therapeutic applications of chamber and flotation restricted environmental stimulation therapy (REST). Psychology & Health. doi:10.1080/08870449908407346
  7. Boroojerdi B, Bushara KO, Corwell B, et al. (2000). Enhanced excitability of the human visual cortex induced by short-term light deprivation. Cerebral Cortex. doi:10.1093/cercor/10.5.529
  8. Wehr TA (1991). The durations of human melatonin secretion and sleep respond to changes in daylength (photoperiod). Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. doi:10.1210/jcem-73-6-1276
  9. Wehr TA, Moul DE, Barbato G, et al. (1993). Conservation of photoperiod-responsive mechanisms in humans. American Journal of Physiology. doi:10.1152/ajpregu.1993.265.4.R846
  10. Wackermann J, Pütz P, Allefeld C (2008). Ganzfeld-induced hallucinatory experience, its phenomenology and cerebral electrophysiology. Cortex. doi:10.1016/j.cortex.2007.05.003
  11. Berson DM, Dunn FA, Takao M (2002). Phototransduction by retinal ganglion cells that set the circadian clock. Science. doi:10.1126/science.1067262
  12. Hattar S, Liao HW, Takao M, et al. (2002). Melanopsin-containing retinal ganglion cells: architecture, projections, and intrinsic photosensitivity. Science. doi:10.1126/science.1069609
  13. Aschoff J (1965). Circadian rhythms in man. Science. doi:10.1126/science.148.3676.1427
  14. Aschoff J (1985). On the perception of time during prolonged temporal isolation. Human Neurobiology. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3997587/
  15. Phillips AJK, Vidafar P, Burns AC, et al. (2019). High sensitivity and interindividual variability in the response of the human circadian system to evening light. Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA. doi:10.1073/pnas.1901824116
  16. Lockley SW, Brainard GC, Czeisler CA (2003). High sensitivity of the human circadian melatonin rhythm to resetting by short wavelength light. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. doi:10.1210/jc.2003-030570
  17. Provencio I, Rodriguez IR, Jiang G, et al. (2000). A novel human opsin in the inner retina. Journal of Neuroscience. doi:10.1523/JNEUROSCI.20-02-00600.2000
  18. Lewy AJ, Wehr TA, Goodwin FK, et al. (1980). Light suppresses melatonin secretion in humans. Science. doi:10.1126/science.7434030
  19. Gooley JJ, Chamberlain K, Smith KA, et al. (2011). Exposure to room light before bedtime suppresses melatonin onset and shortens melatonin duration in humans. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. doi:10.1210/jc.2010-2098
  20. Pascual-Leone A, Hamilton R (2001). The metamodal organization of the brain. Progress in Brain Research. doi:10.1016/s0079-6123(01
  21. Brainard GC, Hanifin JP, Greeson JM, et al. (2001). Action spectrum for melatonin regulation in humans: evidence for a novel circadian photoreceptor. Journal of Neuroscience. doi:10.1523/JNEUROSCI.21-16-06405.2001
  22. Wright KP Jr, McHill AW, Birks BR, et al. (2013). Entrainment of the human circadian clock to the natural light-dark cycle. Current Biology. doi:10.1016/j.cub.2013.06.039
  23. Pascual-Leone A, Amedi A, Fregni F, Merabet LB (2005). The plastic human brain cortex. Annual Review of Neuroscience. doi:10.1146/annurev.neuro.27.070203.144216
  24. Merabet LB, Maguire D, Warde A, et al. (2004). Visual hallucinations during prolonged blindfolding in sighted subjects. Journal of Neuro-Ophthalmology. doi:10.1097/00041327-200406000-00003
  25. Bexton WH, Heron W, Scott TH (1954). Effects of decreased variation in the sensory environment. Canadian Journal of Psychology. doi:10.1037/h0083596; Heron W (1957). The pathology of boredom. Scientific American. doi:10.1038/scientificamerican0157-52
  26. Hecht S, Shlaer S, Pirenne MH (1942). Energy, quanta, and vision. Journal of General Physiology. doi:10.1085/jgp.25.6.819
  27. Bonmati-Carrion MA, Revell VL, Cook TJ, et al. (2020). Living without temporal cues: a case study. Frontiers in Physiology. doi:10.3389/fphys.2020.00011
  28. Merabet LB, Hamilton R, Schlaug G, et al. (2008). Rapid and reversible recruitment of early visual cortex for touch. PLoS ONE. doi:10.1371/journal.pone.0003046