Michel Siffre: pobyt v jeskyni bez hodin a co říká o pobytu ve tmě

Představ si, že ti někdo zavolá a řekne: „Konec, můžeš ven.“ A ty si myslíš, že máš před sebou ještě měsíc. Přesně tohle se v září 1962 stalo mladému Francouzi Michelu Siffremu v jeskyni v Alpách. Kdo čte o pobytu ve tmě, dřív nebo později na jeho příběh narazí a napadne ho: „To je jako ten chlap v jeskyni, ne?“ Není. A právě rozdíl mezi Siffreho jeskyní a naší chatkou je na celém příběhu to nejzajímavější.

Scarasson, léto 1962

Siffre sestoupil do jeskyně Scarasson v Přímořských Alpách, na francouzsko-italské hranici, 16. července 1962. Pobyt měl skončit 14. září. Žil tam bez hodin a čas neznal. Když mu tým z povrchu oznámil konec, myslel si, že je 20. srpna. Byl přesvědčený, že mu zbývá ještě měsíc.¹

Kolik dní tam vlastně byl? Tady přichází první lekce poctivosti. Vědecká zpráva z roku 1965 mluví o dvou měsících, jiné zdroje o 63 nebo 58 dnech. Podle data sestupu a data konce to vychází asi na 60 dní.¹ Já se držím toho nejjistějšího: asi dva měsíce. Kdo ví, kolik dní by napočítal sám Siffre 🙂

Dvě minuty, které trvaly pět

Při každém spojení s lidmi nahoře odříkal čísla od jedné do sto dvaceti, každé ve chvíli, kdy mu připadalo, že uběhla vteřina. Podle něj tedy dvě minuty. Ve skutečnosti uběhlo pět. Jeho cyklus spánku a bdění měl podle vlastních slov asi 24 hodin a 30 minut.¹

Proč se člověku v izolaci takhle natahuje a smršťuje čas a co o tom zjistili další vědci, rozebírám v článku o vnímání času při pobytu ve tmě. Tady zůstanu u Siffreho.

Texas, 1972: přes půl roku pod zemí

O deset let později šel Siffre do jeskyně Midnight Cave u Del Rio v Texasu. Plánoval šest měsíců, nakonec tam strávil 205 dní. Dvakrát se mu jeho „den“ protáhl zhruba na 48 hodin: 36 hodin bděl a 12 spal. Pravidelně se to ale neopakovalo.¹

Tohle číslo se občas cituje, jako by Siffre v Texasu žil ve 48hodinových dnech pořád. Nežil. Stalo se mu to dvakrát a nepravidelně. Je to dobrá ukázka, jak se z jednoho zajímavého údaje snadno stane legenda.

Představ si to: dvanáct hodin spíš, pak jsi den a půl vzhůru a vůbec netušíš, že ti právě utekly dva kalendářní dny. Rodičům malých dětí možná 36 hodin vzhůru nezní až tak exoticky 🙂 Rozdíl je v tom, že Siffre o tom nevěděl.

Jak moc se dá Siffremu věřit

Siffreho pokusy jsou krásný příběh, ale jako důkaz mají své mouchy. A je fér je vyjmenovat:

• Byl to jeden člověk. Co platilo pro něj, nemusí platit pro tebe ani pro mě.
• K pokusu z roku 1962 existuje krátká vědecká zpráva ve francouzštině z roku 1965. Z jejího názvu víme, že sledovala volný běh rytmu pulsu, spánku a bdění a odhad času, nic víc se z ní bez plného textu ověřit nedá.
• Většina čísel, včetně počítání do 120, pochází z rozhovoru, který Siffre poskytl v roce 2008, tedy 46 let po prvním pokusu. Paměť po tolika letech je taky jen člověk.
• A to nejdůležitější: Siffre nebyl ve tmě. V jeskyni měl umělé světlo.¹ Jeho pokus byl o životě bez hodin, ne bez světla.

Jeskyně není pobyt ve tmě v chatce

Když se lidé bojí, že je u nás čeká „Siffre v malém“, rád jim vysvětlím, v čem se to liší. Rozdílů je víc, než by se zdálo:

• Délka. Siffre byl pod zemí dva měsíce a pak přes půl roku. U nás jezdí asi 80 % lidí na týden, jiní na tři noci nebo na jednu noc. To je čas, který zvládneš i s hlavou, která se zrovna vzpouzí.
• Světlo. Siffre měl světlo a neměl hodiny. V chatce je tma, že nevidíš ruku před očima, ale vypínač je tvůj. Rozsvítit nebo odejít můžeš kdykoli, nikdo tě nezamyká.
• Jídlo. Vegetariánské jídlo ti průvodce nechává v předsíni, která je udělaná tak, aby se do tvé tmy nedostal ani záblesk. Nebo si přivezeš vlastní, konvici máš v chatce. O zásoby se starat nemusíš.
• Lidé nablízku. Bydlíme v roubence 50 metrů od chatek. Kdyby bylo potřeba, dáš nám vědět a přijdeme.
• Pohodlí. Postel 200 × 90 cm, čisté povlečení, teplá sprcha, podlahové topení a ticho. Žádná výprava, prostě pobyt.
• Účel. Siffre byl vědec a sám sebe zkoumal. Ty nejedeš nic dokazovat. Jedeš si odpočinout a dát si čas pro sebe.

Kdyby sis z toho seznamu měl zapamatovat jedinou věc, tak tuhle: Siffre zkoumal, co s člověkem udělá dlouhý čas bez hodin pod zemí. Pobyt ve tmě v chatce je o něčem jiném – o tom, co s tebou udělá pár dní klidu, ticha a tmy, ze kterých můžeš kdykoli vyjít.

A ještě jedna věc, na které trvám: pobyt ve tmě není soutěž, kdo vydrží déle. Delší pobyty se dají domluvit, ale rekordy u nás nikdo nepočítá. Kdo chce Siffreho trumfnout, toho pošleme spíš do jeskyně 😉

Co si ze Siffreho vzít na pobyt ve tmě

Jedna věc z jeho příběhu u nás platí spolehlivě: čas se rozplyne. Lidé nám to říkají často. Stává se, že nevědí, kolikátý je den – a že jim to po čase přestane vadit. A hlava si nejdřív postěžuje, k čemu je tohle celé dobré. I to k pobytu ve tmě patří.

Siffre v jeskyni počítal do sto dvaceti. Ty nemusíš. Nikdo tě nebude zkoušet, kolik je hodin. Nejde o to, abys čas uhlídal. Jde o to, abys ho konečně nemusel hlídat.

Váháš? Začni na jednu nebo tři noci a předtím si projdi, pro koho pobyt ve tmě není. Jak to u nás vypadá, najdeš v popisu centra u Kutné Hory. A co výzkumy o pobytu ve tmě naopak neříkají, poctivě shrnuje článek co výzkumy nevědí.

Bez hodin, ale ne bez nás – Tomáš a Lenča

Zdroje

1. Foer J (2008). Caveman: An Interview with Michel Siffre. Cabinet, č. 30. cabinetmagazine.org/issues/30/foer.php; Halberg F, Siffre M, Engeli M, Hillman D (1965). Free-run study of circadian rhythms … during the 2 months of subterranean sojourn of a young adult male. Comptes Rendus de l’Académie des Sciences. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14275971/