Výzkum pobytu ve tmě v Česku: co zkoumá Ostravská univerzita

„A má to nějaký vědecký základ?“ Odpovídám na to tak často, že bych to zvládl i ze spánku. Poctivá odpověď je ale delší než „ano“ nebo „ne“. Výzkum pobytu ve tmě v Česku existuje, běží už roky a dá se dohledat. Jen jeho výsledky z měření zatím nevyšly tak, aby se na ně dalo odkázat. V tomhle článku ti ukážu, co se zkoumá, kdo to dělá a proč ti zatím nebudu vyprávět, „co vyšlo“.

Od roku 2013 jsme s Lenčou v chatkách viděli spoustu věcí, které by bylo lákavé prodávat jako „vědecky dokázané“. Jenže to, co vidíme my, je zkušenost, ne výzkum. A ten rozdíl chci držet.

Výzkum pobytů ve tmě u nás v chatkách

Do našich chatek u Kutné Hory se dlouhodobě dívají psychologové z Filozofické fakulty Ostravské univerzity a s nimi kolegové z lékařské fakulty téže školy. V čele stojí Mgr. Marek Malůš, Ph.D. My s nimi spolupracujeme. Měří se čtyři oblasti:

• kognitivní funkce, tedy jak hlava pracuje s informacemi,
• krevní tlak,
• variabilitu srdeční frekvence, tedy jak moc se liší odstupy mezi jednotlivými údery srdce,
• melatonin, hormon, který tělu hlásí noc.

Víc k tomu teď neřeknu. Jak přesně měření probíhá a co z něj vyjde, je práce výzkumníků, ne naše. Nechci jim mluvit do řemesla a už vůbec nechci předbíhat výsledky, které sami ještě nezveřejnili.

Co je o českém výzkumu veřejně dohledatelné

Nechtěl jsem psát jen „věřte nám“. Prošli jsme proto, co se o výzkumu pobytů ve tmě v Česku dá najít ve veřejných zdrojích. Tady je to, co jsme našli, i s tím, co v těch zdrojích chybí.¹

Kniha Terapie tmou: Katamnestická studie (2019)

Recenzovanou vědeckou monografii Terapie tmou: Katamnestická studie vydala roku 2019 olomoucká Univerzita Palackého. Napsali ji Kupka, Malůš a Charvát. Slovo „katamnestická“ znamená, že lidé popisují svou zkušenost s odstupem, nějaký čas po pobytu.¹

Podle anotace jde o kvalitativní rozbor výpovědí lidí po pobytu ve tmě. Autoři zkoumali, jestli a jaké zásadní změny v životě lidé potom udělali, jak účinek pobytu sami vnímali a jak se jejich prožitek vyvíjel. Anotace pobyt ve tmě popisuje jako techniku podobnou chamber REST.¹ Tak se v odborné literatuře říká tiché tmavé místnosti, ve které je člověk sám a dostává co nejméně podnětů z okolí (REST je zkratka z anglického restricted environmental stimulation).²

Co je důležité vědět: kvalitativní studie nepočítá procenta ani neměří tlak. Zachycuje, co lidé zažili a jak to popisují. Počet lidí, délku ani místo pobytů anotace neuvádí a kniha není volně dostupná.¹ Je to cenný pohled do prožitku, ne laboratorní měření.

Granty Lékařské fakulty OU: 96 hodin ve tmě

Na Lékařské fakultě Ostravské univerzity proběhly dva studentské grantové projekty, které vedl RNDr. Pavol Švorc, PhD.¹

• 2017–2018: projekt o vlivu dlouhodobé nepřítomnosti světla na srdce a cévy, smysly a hormony. Plán počítal s tím, že mladí lidé stráví 96 hodin, tedy čtyři dny, v absolutní tmě podle modelu chamber REST. Měřit se mělo EKG, srdeční variabilita, krevní tlak, kortizol a melatonin, zrakové parametry a perimetrie, tedy vyšetření zorného pole.
• 2019–2020: navazující doplňková studie se stejným modelem 96 hodin ve tmě. EKG, srdeční variabilita, krevní tlak, perimetrie a elektroretinografie, tedy měření elektrické odpovědi sítnice na světlo. Cílem bylo rozšířit počet lidí ve vzorku a podívat se na rozdíly mezi muži a ženami a mezi ročními obdobími.¹

Grantová anotace popisuje, co se plánovalo měřit, ne co vyšlo. Kde pokusy probíhaly, v anotacích ani v publikacích uvedeno není, takže to tu nebudu domýšlet.¹

Přednášky na konferencích (2015–2017)

Publikační databáze Lékařské fakulty OU uvádí kolem dvaceti přednášek a abstraktů z let 2015–2017, u kterých je Marek Malůš spoluautorem a které vedl hlavně Pavol Švorc. Už z názvů je vidět, čím se zabývaly: kognitivní a psychofyziologické procesy při krátkodobých pobytech chamber REST, „72 hodin tmy vs. EKG mladých lidí“, změny srdeční variability po delším pobytu ve tmě nebo pilotní studie o změnách zorného pole během chamber REST.¹

Konferenční přednáška ale není totéž co recenzovaný článek. Databáze u nich neuvádí místo konání, strany ani DOI a výsledky veřejně dostupné nejsou.¹

Proč ti nebudu vyprávět výsledky

Recenzovaný článek s výsledky fyziologických měření ve tmě, tedy kognice, krevního tlaku, srdeční variability nebo melatoninu, jsme v odborných databázích nenašli.¹ Neznamená to, že výzkum nic nezjistil. Znamená to jen, že výsledky zatím neprošly tím, čemu se ve vědě říká recenzní řízení: jiní odborníci si práci přečtou, ověří postup a teprve pak vyjde.

Nejde o to, že bychom neměli co říct. Jde o to, že kdybych ti teď převyprávěl, co „prý vyšlo“, byla by to přesně ta věta, kterou na webech o tmě nesnáším. Věda je pomalá a recenze trvá déle než týden ve tmě 🙂 Počkáme.

Co víme z praxe (a co to není)

Zatímco výzkumníci měří, my posloucháme. Po návratu ze tmy slýcháme pořád podobné věci. Prvních pár dní prospali. Ztratili přehled, kolikátý je den. Hlava nejdřív protestovala a ptala se, proč tu leží. Někdo viděl barvy a obrazy. Venku je oslnilo světlo a jídlo chutnalo jako nikdy. A strach, se kterým přijeli, byl větší než to, co pak ve tmě opravdu zažili.

Máme i pár čísel, která nejsou marketing: z těch, kdo přijedou na tři noci, jich zhruba osm z deseti odjíždí s tím, že to bylo krátké, a předčasně skončí asi každý desátý. Tohle všechno je zkušenost z chatek, ne výsledek studie. Rád bych, abys to tak četl i ty. Jestli tě zajímá širší přehled, co výzkumy o tmě říkají, mrkni na stránku výzkumy pobytu ve tmě. A co z nich naopak vyčíst nejde, je sepsané zvlášť: co výzkumy o pobytu ve tmě neříkají.

Pokud jsi typ, který chce mít nejdřív všechno změřené a podepsané, rozumím. Pak klidně počkej na výsledky z Ostravy. A pokud tě láká zjistit, jaké to je, dřív než to někdo vyhodnotí v tabulce, můžeš to zkusit sám. Klidně nejdřív na jednu noc nebo na tři. Tma na recenzní řízení čekat nemusí 😉

Držíme palce výzkumníkům i tobě – Tomáš a Lenča

Zdroje

1. Kupka M, Malůš M, Charvát M (2019). Terapie tmou: Katamnestická studie. Univerzita Palackého v Olomouci. doi:10.5507/ff.19.24454672; Ostravská univerzita, LF (2017). Effect of long-term absence of light on the changes in the cardiovascular, sensory and endocrine system (SGS10/LF/2017-2018). projekt studentské grantové soutěže. osu.eu/projects-and-grants/?g=4787
2. Suedfeld P, Borrie RA (1999). Health and therapeutic applications of chamber and flotation restricted environmental stimulation therapy (REST). Psychology & Health. doi:10.1080/08870449908407346